Ohlédnutí za Chorvatskem 2019

Premantura 13. 9. – 22. 9. 2019

Sportovně turistický kurz v Chorvatsku. Nejvíce očekávaná akce celého studia. Opravdová zkouška pro učitele i pro studenty. A hlavně skvělá zkušenost, která nám vydrží na celý život. Tím i mnohem víc se pro nás stal zájezd, který se odehrál ve dnech 13.9.-21.9. pod dozorem našich tělocvikářů.

Po náročné noční jízdě jsme se konečně probudili do horkého přímořského rána. V dopoledních hodinách jsme se ubytovali v mobile homech. Stísněný interiér našich dočasných domovů nás však velmi rychle vyhnal na pláž. Nadšeně jsme se vrhali do vody a užívali si sluníčka a volna.

V neděli už na nás čekal program. První odvážlivci se přidali k rannímu běhu a mohli pozorovat krásný východ slunce. Ostatní se mezitím rozespale trousili na nástup. Společně jsme vyrazili vstříc legendárnímu pozdravu slunce. A z koho ani tato rozcvička nevyhnala spánek tak byl velmi rychle probuzen povinným koupáním.

Po snídani jsme se rozdělili na dvě skupiny a vyrazili se věnovat dopolednímu zaměstnání. Na programu byly mořské kajaky a turistika. Naštěstí se při zdolávání vln nikdo nepřevrátil a všichni se bezpečně vrátili na břeh. Procházka nás dovedla na západní stranu poloostrova. Měli jsme příležitost se okoupat a dokonce jsme i stopovali dinosaury. Pinižula je totiž mnohem víc než nádherná pláž. Měli jsme příležitost projít si celou naučnou stezku paleontologických nálezech v této oblasti.

V poledne jsme se vrátili a přišla další velká zkouška. Svačiny z domova už nám došly a nastal čas vaření. I přes náročné podmínky a nedostatek náčiní jsme se velmi snažili a někteří vytvořili hotové delikatesy. Odpoledne se skupiny vystřídaly a večer už jsme měli osobní volno.

Třetí den se nesl ve znamení cestování. Po obvyklé ranní rozcvičce jsme nasedli do autobusu a vyrazili směr Rovinj a Pula. Historická města jsme si v malých skupinkách prošli a po jistém úsilí jsme vypátrali i slušně zásobený supermarket.

Úterý nás opět rozdělilo na dvě skupiny. Turisté se šli zpět na západní pláž. A cyklisté se vydali do půjčovny pro své stroje. Plni naděje jsme si vybrali kola a plnou rychlostí vyrazili vpřed. Už po pár metrech bylo jasné, že kola z půjčovny jsou rozdílná od těch, na které jsme byli zvyklí z domova. Vybavena více či méně funkčními brzdami, zaprášenými přehazovačkami a celým orchestrem podivných zvuků nám však posloužila celkem dobře. Obě skupiny nakonec dorazily zpět jen s minimálními ztrátami.

Náš zdravotník, který už v prvních dnech ošetřil několik naražených prstů se i tentokrát zkušeně postaral o zranění z nečekané kolize s dopravní značkou. Tím jeho práce pro náš kurz zdaleka neskončila. Než jsme ho propustili ze svých služeb měl mnoho dalších pacientů. Kromě rutinního ošetřování naraženin, nachlazení, odřenin a bodlin mořských ježků se mu naskytla příležitost i ke skutečnému zákroku v podobě šití rozseknutého kolena. Na tak vážný případ dokonce odložil svůj všudypřítomný doutník.

Ve středu se změnil vítr a z příjemných 25 stupňů se najednou stalo překvapivě chladných dvacet. Při procházce se tedy koupali už jen největší odvážlivci a míčové hry byly značně ovlivněny nepravidelnou trajektorií míče ve větru. Ani to nás však neodradilo. Kluci dokonce dál trvali na vyzvání profesorů na zápas v košíkové. Ani povětrnostní podmínky však nevzaly tělocvikářům půdu pod nohama a studenti tak mohli jen sledovat jejich nesporné vítězství.

Óda na profesory

Basketbalového mače nastal čas,

těšil se na něj snad každý z nás.

Profesoři jsou však hvězdný tým,

naděje chlapců se rozplynuly jako dým.

Pan Moldrzyk je o hodně vyšší,

fanoušci jsou každou chvíli tišší.

Pan Vlček je vážně třída

a ti naši....no....trošku bída.

Pan Lisztwan když na koš hází,

každé děvče na něj sází.

Pan Dümler čas z dálky měří,

jeho počtům každý věří.

Po chvilce se chlapci moří,

a vítězí, kdo jiný, než....profesoři!

(Adam Burkuš 7. SpA)
 

Počasí nám i nadále nepřálo a tak jsme místo další cyklistiky opět navštívili Pulu. Tentokrát však s cílem v místním akváriu. Rozsáhlá expozice i netradiční umístění v bývalé vojenské pevnosti nám z toho udělaly jedinečný zážitek. Vše doplněné o přednášku pana Lisztwana, který se nenechal otrávit našimi dotazy a odborně nás provedl celým mořským ekosystémem.

Vše nám krásně uzavřel páteční výlet lodí. Měli jsme možnost poznat kulturu, kuchyni i malebné pobřeží Istrie.

V sobotu už nás čekalo jen smutné balení a pro zvýšený počet nachlazení, rýmiček a mnoha drobných i zřetelnějších zranění jsme v brzkém dopoledni vyjeli domů.

Co dodat. Všichni jsme si to moc užili a na sportovně turistický kurz v Chorvatsku budeme ještě dlouho vzpomínat. Děkujeme profesorům, že to s námi zvládli a postarali se o to, že jsme si ten týden užili se vším všudy.

Helena Bílková, 7. SpA