Pedagogická stáž ve Francii 12. – 23. 3. 2018

1200 kilometrů za novými zkušenostmi

Dovolte mi, abych se podělila o své zkušenosti z dvoutýdenního pobytu na gymnáziu Lycée Polyvalent André Malraux v Remiremontu, které je od roku 2014 partnerskou školou Gymnázia Josefa Božka v Českém Těšíně. Proběhly již dvě výměny mezi našimi žáky s pobytem v rodinách, a to v letech 2014 a 2017, další je naplánována na školní rok 2019/2020.

Lycée André Malraux má přibližně 1200 žáků v asi 50 třídách, pracuje zde přibližně 130 učitelů a celkový počet zaměstnanců je asi 250. Protože se jedná o víceoborovou střední školu, vyučuje se zde několik zaměření: všeobecné gymnázium (směr humanitní, ekonomický a sociální, přírodovědný), dále pak sedm technických oborů, čtyři učňovské obory a čtyři dvouleté nástavbové pomaturitní obory.

Projekt Erasmus+ mobilita KA1 (klíčová akce 1), kterého jsem se účastnila, umožňuje školám vysílat učitele do zahraničí na jejich partnerské školy s cílem dalšího profesního rozvoje. Vzhledem k tomu, že Lycée Malraux přešlo od školního roku 2017/2018 na elektronickou podobu výuky, velmi mě zajímalo, jak to v praxi vypadá. Pro začátek jsem jen věděla, že žáci již nemají učebnice v papírové podobě a že jsou všichni vybaveni notebookem, na jejichž zakoupení přispěl region Grand-Est, kam Lotrinsko od územní reformy 2016 spadá.

Je také nutno předem zmínit, že ve Francii je časové rozložení školního týdne zcela jiné než v českých zemích. Týden sestává ze čtyř dlouhých dnů, kdy výuka probíhá od 8-9 hodin rána do 16-18 hodin večer s přestávkou na oběd, popř. s delšími pauzami mezi jednotlivými hodinami. Pouze středa je den, kdy škola končí v poledne.

První týden mého pobytu tzv. stínování jsem věnovala pozorování metod a postupů, jaké používají ve výuce naši francouzští kolegové. Ve školních lavicích jsem strávila 28 hodin (délka jedné vyučovací jednotky je ve Francii 55 minut) a navštěvovala jsem výuku francouzštiny a přírodovědných oborů – chemie, fyziky a biologie. Biologii se tam říká Sciences de la Vie et de la Terre (SVT), což sice zdlouhavě, ale přesně, vystihuje, co v sobě biologie skrývá – přírodní věda o životě a o zemi.

Řekla bych, že výuka mateřského jazyka se nijak zásadně neliší od výuky češtiny u nás. Na programu je literatura a rozbory literárních textů doplněné o prezentace, ukázky nastudování divadelních her či filmových adaptací daného díla. Jedna věc mě ale opravdu překvapila a tím byl projekt Silence, on lit – Tiše, čte se. Na začátku každé francouzštiny (často probíhá v dvouhodinových blocích) si žáci vytáhnou z tašek knihu podle své volby a deset minut čtou. Že by lék na čtenářskou (ne)gramotnost?

Přírodovědné předměty využívají počítačů mnohem více. Během každé laboratorní práce mají žáci počítač před sebou, jsou schopni provádět pokusy, zapisovat pozorování, měřit, průběžně zadávat hodnoty a zároveň vyrábět grafy. Po takové hodině je protokol prakticky hotový k odevzdání. Někdy testují v rámci probírané látky nové programy a výsledky svého řešení rovnou tisknou v učebně. Hodiny jsou často doplňovány animacemi, které učitel vkládá na školní portál (obdoba Moodle), aby je třída měla kdykoli k dispozici.

Na Lycée probíhají také různé kroužky tzv. ateliers. Účastnila jsem se dvou. První kroužek byl divadelní, a přestože probíhá v pátky odpoledne, navštěvuje ho pravidelně dvacet žáků. Po krátké divadelní rozcvičce zkoušeli žáci hru Roberto Zucco od Bernarda-Marie Koltèse.

Druhý kroužek byl zaměřen na ekologický výzkum v oboru chemie s názvem 2-CD-21 (Challenge et Défi de la Chimie Durable au XXIe siècle). Na otázce, jestli lze vyrobit baterii čistě z přírodních materiálů, pracovalo pod vedením učitele šest žáků z různých tříd. Projekt zaštiťují vědci z univerzity v Nancy, kde také v květnu 2018 budou žáci představovat své výsledky.

Můj rozvrh hodin druhého týdne tzv. asistovaného učení se příliš nelišil od toho prvního. Co se lišilo, bylo moje působení během výuky. Aktuálně probíraná témata jsem znala z prvního týdne a tak jsem mohla využít nově nabyté slovní zásoby. Kdo by tušil, že někdy budu potřebovat znát ve francouzštině slovíčka jako kádinka, zkumavka či molární množství… Během laboratorních prací jsem vysvětlovala žákům postup a pomáhala s měřeními. V hodinách francouzštiny jsem jim představila hlavní postavy romantického dramatu V. Huga Ruy Blas, shrnula znaky tohoto literárního směru, v jiné hodině jsem pohovořila o vývoji prvku tragédie napříč stoletími v dílech Racina, Huga a Ionesca.

Poslední den mého působení na Lycée André Malraux jsem doprovázela žáky z divadelního kroužku na exkurzi do Théâtre du Peuple v Bussang. Žáci průběžně zpracovávali pracovní list, do kterého zaznamenávali informace získané od průvodce. Na závěr zahráli hru Roberto Zucco pro žáky z jiné třídy na skutečném pódiu.

V průběhu mého pobytu jsem se seznámila také s odlišným fungováním tamního školního systému.

Jiné je již například to, že třídní učitel vede třídu pouze jeden rok a následující rok dostává třídu novou. Na úrovni učitele stojí hlavní výchovný poradce, který má pod sebou další vychovatele. Ti dozírají nejen na internátu, ale také na chodbách či ve školní jídelně. Do kanceláře Vie scolaire (Školní život) chodí žáci předkládat důvody své nepřítomnosti, kde jim je vychovatelé omlouvají. Třídnímu učiteli již dokládají pouze potvrzení o uznané absenci.

Také systém výchovných opatření je odlišný od toho našeho. Neexistují důtky, ale uděluje se napomenutí, další stupeň je určitý počet hodin „po škole“ s vypracováním úkolu, v odůvodněných případech dokonce až vyloučení z výuky na jeden až osm dní podle závažnosti přestupku. Takovému vyloučení předchází schválení ředitelem školy. Žák se tak nesmí po danou dobu účastnit výuky a zameškanou látku či testy si musí doplnit. Vše se samozřejmě objeví na jeho vysvědčení.

Vzhledem k tomu, že školní rok je dělen do trimestrů, dostávají žáci vysvědčení třikrát za školní rok. Také vysvědčení má jinou podobu než to české. Naleznete na něm kromě známek průměr třídy v daném předmětu (známkování vždy z 20, např. 14/20), jméno vyučujícího, který uvede krátké slovní hodnocení žáka v jeho předmětu a shrnující hodnocení trimestru prováděné třídním učitelem. Vysvědčení předcházejí na konci každého trimestru třídní schůzky, které jsou naprosto odlišné od těch českých. Každá třída je má zvlášť a pokaždé se jich účastní třídní učitel, zástupce vedení školy, všichni vyučující dané třídy, dva zástupci z řad žáků a rodičů. A tak se jeden učitel účastní tolika schůzek, v kolika třídách vyučuje.

Příští školní rok však čeká Francii velká reforma školství a všechno může být zcela jinak, než tady popisuji.

Na závěr musím podtrhnout velmi přátelský a vstřícný přístup francouzských kolegů, kteří mi byli nápomocni, jak jen mohli, umožnili mi být v jejich hodinách a dělili se se mnou o jejich pedagogické praktiky. Děkuji také vedení našeho gymnázia, že mi umožnilo vycestovat za poznáním francouzského školství v přímém přenosu. Pokud bych měla shrnout dvěma slovy celé ty dva týdny, použila bych slovní spojení výborná zkušenost. Hned potom bych ale musela dodat jedinečné, přínosné, poučné, velmi zajímavé, nové, vřele doporučuji…

Mgr. Andrea Šteflová