Století českého gymnázia v Českém Těšíně

Část třetí: DOBA NESVOBODY A PRVNÍ ROKY NADĚJE

A tak se konečně všichni dočkali: učitelé, žáci a jejich rodiče. Ke slavnostnímu otevření nové školní budovy došlo dne 23. června 1935 za účasti tehdejšího ministra školství a národní osvěty dr. Jana Krčmáře. U této příležitosti vydal přípravný výbor památník, odznaky, pohlednice, nálepky a obdržel též povolení zvláštních poštovních razítek. I když budova ještě zdaleka nebyla dokončena, škola v ní již 1. září 1935 zahájila svou činnost. Pro 14 tříd bylo však k dispozici pouze 11 učeben vybavených starým nábytkem, takže se muselo vyučovat na směny, a navíc nebyly dokončeny ani šatny. I přes tyto obtíže měli profesoři i studenti velkou radost, že mají konečně vlastní důstojné zázemí. Tu jim však zkalila nepříjemná událost. V noci z 1. na 2. září 1935 rozbili neznámí pachatelé 12 frontálních oken ve všech podlažích budovy a použili k tomu celkem 38 kamenů. Viník vypátrán nebyl. To vše souviselo s ostrou protičeskoslovenskou kampaní ze strany polské diplomacie, zahájenou již v roce 1934. Naše gymnázium nebylo v té době jedinou školou v regionu, která se stala obětí takového vandalství.

Nová školní budova Československého reálného reformního gymnázia v Českém Těšíně krátce po svém dokončení v roce 1935

V následujícím roce došlo v dějinách školy k velké změně. Dne 24. února 1936 podalo tehdejší rodičovské sdružení městské radě návrh na změnu typu školy, neboť v celé republice byla reformní reálná gymnázia rušena, a tak případný přechod studenta na jiné gymnázium by mu způsoboval studijní obtíže. Navíc vysoké školy po absolventech reformních gymnázií žádaly doplňovací maturitní zkoušku z latiny. Od 1. září 1936 tedy vzniklo Státní československé reálné gymnasium v Českém Těšíně.

Tehdy se zdálo, že školu čeká konečně poklidný vývoj, ale opak byl pravdou. Přišel osudný rok 1938. Se souhlasem čs. vlády premiéra Milana Hodži ze dne 2. srpna 1938 svolil ministr školství a národní osvěty dr. Emil Franke, aby byly při gymnáziu v Českém Těšíně zřízeny a postupně otevírány polské pobočky. Úřední název školy se tak opět změnil na Státní československé reálné gymnasium s polským pobočným oddělením v Českém Těšíně. Do polské pobočky bylo zapsáno 44 studentů a celkový počet studentů na škole dosáhl historického maxima – 869.

Nařízení o výlučném užívání polštiny na anektovaném území, vydané v Českém Těšíně (přejmenovaného na Cieszyn Zachodni) Leonem Malhommem, delegátem slezského vojvody při Samostatné operační skupině „Slezsko“

Nový školní rok 1938/39 byl zahájen 5. září 1938, ale již od 19. dne tohoto měsíce školní docházka vázla. Příčinou byla obnovená protičeskoslovenská kampaň ze strany polské zahraniční diplomacie a činnost diverzních skupin na čs. Těšínsku. Bylo nutné aktivizovat činnost civilní obrany, do níž se zapojila řada našich studentů a profesorů. Jejich úkolem bylo spolu s vojenskými strážemi hlídat po nocích školní budovu, strategická místa ve městě i československo-polskou hranici. Navíc v důsledku vyhlášení všeobecné mobilizace byla na železnicích omezena osobní doprava a autobusy byly zabrány pro vojenské účely.

Den po podpisu mnichovské dohody zaslal polský ministr zahraničí Józef Beck čs. vládě ultimátum o odstoupení požadovaných území Polsku a dne 2. října 1938 vstoupila polská vojska mj. i na území čs. části Těšínska. K tomuto datu došlo také k ukončení vyučování v naší škole. Tehdejší ředitel gymnázia Konstantin Petřík ještě stačil odeslat maturitní, hlavní a část třídních katalogů vlakem na gymnázium do Místku. Z vnitřního zařízení a ze sbírek však nebylo převezeno nic a školní budova byla 3. října 1938 předána polské přejímací komisi. České těšínské gymnázium tak bylo přeloženo do Frýdku, kde dostalo k dispozici budovu po bývalém gymnáziu německém (nyní Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku). Zápis žáků ke studiu zde proběhl ve dnech 17. – 22. října 1938, a to výhradně pro studenty z oblasti polského záboru. Vyučování pak bylo zahájeno 28. října 1938. Umístění školy bylo nouzové: bez tělocvičny, kreslírny, rýsovny, poslucháren pro fyziku a chemii a zařízených kabinetů, a navíc zde byly umístěny některé třídy obecné školy a třída pokračovací chlapecké školy. Z místních národních škol byly zapůjčeny lavice a nejnutnější vybavení učeben.

Po odchodu dosavadního ředitele Konstantina Petříka na reálné gymnázium do Olomouce dne 9. února 1939 převzal vedení ústavu František Ondrák. Další politické události však osud přemístěného českotěšínského gymnázia zpečetil. Po nacistické okupaci Čech a Moravy dne 15. března 1939 bylo ve frýdecké gymnazijní budově ubytováno německé vojsko. Vyučovalo se pak v místnostech státního reálného gymnázia v Místku a v měšťanských školách ve Frýdku. Dne 1. září 1939 pak byla škola sloučena se státním reálným gymnáziem v Místku, a tím přestala právně existovat.

Pamětní deska obětem fašismu v budově bývalého českotěšínského gymnázia

V gymnazijní budově na Frýdecké ulici ve znovusjednoceném Těšíně vzniklo nejprve Państwowe gimnazjum im. Antoni Osuchowskiego. Čeští studenti, kteří na zabraném území zůstali, mohli pokračovat ve studiu na této škole. Ve svých vzpomínkách uváděli, že polští profesoři k nim byli shovívaví. Po porážce Polska bylo polské gymnázium v Těšíně zrušeno a ve školní budově byly ubytovány německé rodiny z Volyně, které způsobily značné škody nejen na samotné budově, ale i na jejím vnitřním zařízení. Po jejich vystěhování zde byla otevřena škola Maria Theresia Schule – Oberschule für Mädchen (Škola Marie Terezie – dívčí střední škola), která zde působila až do února 1945. Poté sem byl umístěn vojenský lazaret.

Po osvobození města Rudou armádou 3. května 1945 se začalo s obnovou školy. Od 13. července 1945 probíhaly opravy jejího interiéru – okna byla rozbitá, dveře vylámané, z vnitřního zařízení nezbylo téměř nic a už vůbec žádné učební pomůcky. Škola byla dne 1. září 1945 obnovena jako Státní reálné gymnasium v Českém Těšíně a krátce nato (18. září 1945) byly při ní opět zřízeny pobočky s polským vyučovacím jazykem. Zatímním správcem (ředitelem) školy se stal profesor Antonín Kejzlar, který do funkce nastoupil dne 9. srpna 1945 a setrval v ní do 31. srpna 1946, kdy ho vystřídal RNDr. Bedřich Hustý.

Budova bývalého německého gymnázia ve Frýdku – v letech 1938-1939 sídlo českotěšínského reálného gymnázia
 
První poválečná školní léta probíhala se značnými obtížemi. Žáci se po dlouhodobé přestávce obtížně adaptovali na vyučovací proces, zvláště při užívání vyučovacího jazyka. Mnozí v době okupace nechodili do školy vůbec nebo navštěvovali školu německou. Někteří ze starších ročníků navíc trpěli zdravotními problémy způsobenými totálním pracovním nasazením v Říši. Ve škole však byla opět obnovena činnost Spolku pro podporování nemajetných studujících, který pořídil část vybavení do kuchyně, takže se v letech 1946 – 1947 mohlo gymnázium účastnit stravovací akce pro žáky zdravotně ohrožené a od listopadu 1946 do března 1947 rovněž stravovací akce UNRRA. Žáci ze vzdálenějších míst byli ubytováni na internátu v klášteře sester Karla Boromejského. Během dvou let byl postaven plot a upraveno školní hřiště. Při těchto pracích aktivně pomáhali studenti z českých i polských tříd v rámci tzv. národních směn mládeže. V červnu 1947 se pak někteří žáci účastnili zájezdu do Prahy na Předsletové tělovýchovné slavnosti. Nikdo tehdy netušil, že následující rok bude rokem osudovým, a to nejen pro tuto školu.
(Pokračování příště)

Zdroje

1) Jubilejní sborník. Sdružení rodičů a přátel školy při gymnasiu s výborem pro oslavy gymnasia v Českém Těšíně, Český Těšín 1971

2) XII. výroční zpráva Státního reformního reálného gymnasia v Českém Těšíně za školní rok 1934-1935, Vlastní náklad, Tiskárna a nakladatelství Karel Prochaska, Český Těšín 1935
3) XV. výroční zpráva Státního československého reálného gymnasia s polským pobočným oddělením v Českém Těšíně za školní rok 1937-1938, Vlastní náklad, Tiskárna a nakladatelství Karel Prochaska, Český Těšín 1938
4) Výroční správa Státního reálného gymnasia za školní rok 1946-1947, Vlastní náklad, Knihtiskárna Lüdemann v národní správě, Český Těšín 1947
5) Výroční správní Státního reálného gymnasia za školní rok 1947-1948, Vlastní náklad, Knihtiskárna Svoboda, Český Těšín 1948
6) JEŽ, Radim a David PINDUR, ed. Těšínsko v proměnách staletí: sborník přednášek z let 2008-2009
k dějinám Těšínského Slezska. Český Těšín: Muzeum Těšínska, 2010. ISBN 978-80-86696-12-6.
7) https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Decree_on_Official_Language_on_Annexed_Territory.jpg
8) https://www.ic-tesin.cz/pametni-deska-obetem-fasismu/d-1212
9) http://www.simonak.eu/index.php?stranka=pages/skoly_frydek_nemecke_gymnazium.htm

Mgr. Václav Labaj