Vzdělávací exkurze do Švýcarska, CERN

První říjnovou neděli v podvečerních hodinách jsme se s odborným učitelským dohledem vydali na dlouhou cestu za poznáním krás Švýcarska.

Naše první zastávka nás zavedla do Kostnice – místa, kde byl upálen Jan Hus. Po prohlídce místní katedrály a procházce centrem, jsme se šli podívat
na Bodamské jezero. O pár set kilometrů západněji nás do tajů všech vědních disciplín zasvětila Technorama. Opravdu rozsáhlý komplex členěný do tematických sekcí jako např. optika, mechanika, člověk, atd. bylo téměř nemožné za tři hodiny projít a všechno si vyzkoušet. Čekalo nás tak těžké rozhodování, které exponáty pořádně prozkoumáme a které budeme muset nechat na příště. Nakonec nás pak ještě čekal workshop s pokusy v mikrovlnce a věcmi, co doma zkoušet rozhodně nebudeme. No a pak už šup zpátky do autobusu a hurá na chatu, kde nás čekala teplá večeře. Po náročné cestě jsme všichni hopsli na kutě a spali až do rána.

Po budíčku nás přivítala nádherná panoramata, která se včera skrývala pod rouškou tmy. Všichni jsme se posilnili vydatnou snídaní a byli plní očekávání z našeho dnešního programu. Po cestě kolem největšího švýcarského jezera nám otevřela náruč největší, francouzsky mluvící metropole – Ženeva. Ve městě jsme si udělali krátkou procházku kolem domu Jeana Jacqua Rosseaua, Zdi reformátorů a dalších zajímavých pamětihodností. Pak jsme ještě dostali chviličku času na rozchod.

Po hodince samostatného toulání se v malebných uličkách jsme nasedli do autobusu na přejezd do výzkumného zařízení CERN (Conseil Européen pour la recherche nucléaire). Protože jsme přijeli trošku dřív, stihli jsme ještě před prohlídkou prozkoumat výstavu o urychlovači částic. Pak jsme si ale nasadili akreditace a setkali se s naším průvodcem. Nejprve jsme ve velké aule zhlédli krátké video a pak asi hodinu pokládali otázky, na které náš průvodce neúnavně odpovídal. Následně jsme se přesunuli k již nepoužívanému urychlovači, který jsme si s podrobným výkladem prohlédli a pak k poněkud novějšímu projektu ATLAS. Jedná se o místo, kde probíhají srážky částic zrychlených v urychlovači.

Ve středu ráno jsme se probudili s vědomím, že dneska nás čeká vysokohorská túra. Autobus nás dopravil až do městečka Tasch a dále jsme pokračovali vláčkem do Zermattu, který jsme si rychle prohlédli a pak vyrazili lanovkou až pod vrcholek Matterhornu do výšky 2 500 m. n. m. Dolů ale vedla cesta jen po vlastních nohách, tak jsme pomaličku sestupovali a blížili se k soutěsce Gornegorge a zpátky do Zermattu. Celkově jsme klesli o 1 000 metrů na trase dlouhé 10,5 kilometru.

Bohužel čas plynul a i náš zájezd se chýlil ke konci, tak jsme naposled posnídali a postupovali vstříc dobrému sýru do sýrárny Gruyére. Dozvěděli jsme se, jak se takový sýr vyrábí, jak dlouho zraje, kolik ingrediencí je na to potřeba, … A samozřejmě naše návštěva byla provázána i s ochutnávkou místní poněkud nepěkně páchnoucí, ale velmi lahodné speciality.

Po sýru jsme museli poznat tajemství i pravé švýcarské čokolády v Cailler. Zde jsme si poctivě ochutnali spoustu výrobků a pak podle svých poznatků utratili zbytek kapesného za delikátní švýcarský klenot pro naše rodiny.

Poslední hodiny zájezdu jsme využili k návštěvě hlavního města – Bernu. Vyfotili jsme se se samotným Albertem Einstainem, obdivovali místní Orloj a sochy v ulicích a lapali poslední nádechy švýcarského vzduchu. Pak jsme se s touhle krásnou zemí rozloučili a vyrazili směr domov.

Foto: OraPawliczková, kvarta A

Ivana Guznarová a Ondřej Gajda, 6. SxA